Hrad Zvíkov patří k nejvýznamnějším českým gotickým hradům. Pro svou výstavnost a polohu bývá zván králem českých hradů. Tyčí se obklopen ze tří stran vodou na kdysi vysokém skalnatém ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy ve výšce 400 m nad mořem asi 15 km severně od města Písku. Hluboké údolí pod hradem však bylo při napouštění Orlické přehrady zatopeno, a tak dnes činí výška hradu nad hladinou jen několik metrů.
Hrad založil pravděpodobně již král Přemysl Otakar I. a jeho potomkům patřil až do vymření rodu v roce 1306. Poté ho získali do zástavy Rožmberkové, od kterých ho vykoupil král Karel IV. Během husitských válek se však vrátil do zástavy Rožmberkům. Po nich se v držení hradu vystřídali Švamberkové, Eggenbergové a nakonec Schwarzenbergové. Během své historie byl několikrát dobýván a přestavován.
Nejstarší stavbou na hradě je 20 metrů vysoká hranolová věž zvaná Markomanka (též Hlízová věž) postavená z bosovaných kvádrů. Jméno Markomanka vychází ze znaků, které jsou vyryty do některých kamenů ve vnějším plášti věže a které někteří badatelé považovali za markomanské runy. Věž tedy podle nich byla mnohem starší. Ve skutečnosti se pravděpodobně jedná o kamenické značky, které středověcí dělníci vyrývali do kamenů jako svůj podpis a způsob evidence odvedené práce již při opracování kamene v lomu.
Svůj název hrad podle pověsti získal díky dceři praotce Čecha, která se zamilovala do jistého mladíka. Otci se její milý nelíbil a vyhnal je z domu. Milenci šli cestou necestou podél Vltavy, až došli na místo, které se jim zalíbilo. Postavili si zde obydlí. Za čas se vydal praotec Čech na lov jelenů a v lese potkal dvě překrásné děti, které ho dovedly za svou matkou. V té poznal svou dceru. Nechal jim na tom místě postavit dřevěný srub a podle toho, že si tam zvykli, jej pojmenoval Zvykov, a tento název se zkomolil.
K hradu vede silnice II/135 ze Zvíkovského Podhradí, která končí na parkovišti asi 500 m před hradem. Podél silnice k hradu vede také zeleně značená turistická trasa a modře značená trasa z Oslova kolem Zvíkovského mostu. Pěší návštěvníci mohou také využít sezónní lodní dopravu od zámku Orlík k přístavišti pod severní částí ostrohu s hradem.
Mystický Zvíkov
O Zvíkově se mluví jako o mystickém a legendami opředeném hradu. Uvnitř věže Markomanky je korunní síň, v níž měl především za doby Švamberků strašit Rarášek, a mnozí si myslí, že je tomu tak dodnes. Rarášek je prý jakýsi duch, který na konci 16. století vyhnal dělníka, který hrad opravoval.
Pověra dokonce praví, že kdo by ve zmíněném sále strávil noc, do roka zemře. Může za to právě raráškovo prokletí.
Další záhadou jsou znaky v kamenných kvádrech, ze kterých je věž postavena. Celkem 36 znaků je pouze na jedné straně věže. Na to, proč nejsou i na druhé straně Markomanky, zatím nikdo odpověď nenalezl. Žádné podobné znaky však na jiném středověkém hradě v České republice nenajdeme.
Někteří návštěvníci zde cítí různé energie a považují Hlízovou věž za mystickou a ezoterickou. Chodí sem i výpravy, které čerpají z věže energii. Kdysi zde dokonce údajně filmařům při natáčení nefungovala technika.
Traduje se také, že ve fotoaparátu a mobilech se záhadně vybijí baterie a v příslušných místech je ovlivněna jejich činnost.
Další pověst vypráví o tajné chodbě, která vede z hradu do gotické kaple ze 13. století ve Svaté Anně. Obránci hradu se jí mohli v případě nebezpečí dostat ven z hradu. Ale má to jeden háček. Cesta je hlídaná dvěma psy s ohnivýma očima.