Cisterciácký klášter Vyšší Brod leží asi 30 km jižně od Českého Krumlova, na pravém břehu řeky Vltavy. Jedná se o jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku a jednu z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Klášter je významným centrem českého tradičního katolicismu, denně umožňuje věřícím účast na tridentské mši a spolupracuje s rozličnými tradičně katolickými institucemi a spolky, především s Kněžským bratrstvem sv. Petra a Institutem Krista Krále.
Klášter převzal název od osady, v jejíž blízkosti byl založen. Nejdříve je doloženo německé jméno Hohenfurt, které vzniklo z místního určení „zu dem hohen furt“, tj. „u vysokého brodu“. Časem byl německý název přeložen do latiny – Altum Vodum, český název se poprvé vyskytuje roku 1394, jeho podoba však poněkud kolísala (Vyšebrod, Vyšší Brod, Vyšný Brod, Vyšní Brod – z toho chybně i Višňový Brod), protože domácí obyvatelstvo bylo německé.
Klášter založil roku 1259Vok I. z Rožmberka, po předchozím jednání s cisterciáckou generální kapitulou v Citeaux. Fundace byla potvrzena pražským biskupem 1. června téhož roku, tento den, kdy byl vysvěcen klášterní kostel, je považován za datum založení kláštera. Zakladatel novému klášteru zároveň (či krátce poté) daroval pozemky okolo, včetně osady Vyšší Brod.
V průběhu sezóny (duben–září) je klášter přístupný veřejnosti, návštěvníky provádějí průvodci. Mimo sezónu je třeba návštěvu domluvit předem.
V klášteře je od konce 13. století až dodnes uchováván tzv. Závišův kříž, který cisterciákům daroval Záviš z Falkenštejna. Jedná se o relikviář s kusem dřeva z Kristova kříže, považovaný za jednu z nejvzácnějších středověkých zlatnických památek na českém území.
Stará pověst praví, že Vok z Rožmberka přijel jednoho dne do Vyššího Brodu, kde chtěl vykonat pobožnost u kaple na místě dnešního kostelíka sv. Anny. Při brodění Vltavy se topil a za záchranu života slíbil postavit na místě kaple klášter. Pro tento příběh však neexistuje žádný historický důkaz.
Celý klášterní areál byl obehnán hradbou s válcovými věžemi, z které se dochovala její severní a zčásti i východní strana. Západní část areálu velmi nepravidelného půdorysu zabírá soubor hospodářských budov z různých dob, počínaje středověkem. Nejzajímavější z nich je gotická patrová budova mlýna v jihozápadní části kláštera. V centrální poloze byl na půdorysu latinského kříže vystavěn klášterní kostel. Všechny jeho tři lodě i příčná loď (transept) mají křížové klenby, pětiboký presbytář je zaklenut šestipaprskově. K východní části příčné lodi přiléhá dvojice kaplí.
https://www.klastervyssibrod.cz