Konopiště je zámek asi 2 km na západ od centra Benešova. Dnes je znám především jako hlavní a poslední sídlo rakouského arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, dědice trůnu Rakousko-Uherské říše, jehož zavraždění v Sarajevu bylo záminkou spuštění první světové války.
Zámek postavil pražský biskup Tobiáš z Benešova a to podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s parkánem, 4 bránami a padacím mostem.
Po vymření Benešoviců přešlo Konopiště v roce 1327 na 275 let do rukou Šternberků. Poté zámek vyměnil řadu majitelů, až v roce 1887 koupil zámek s celým panstvím od Lobkoviců František Ferdinand d´Este, od r. 1896 následník císařského trůnu. Arcivévoda dal zámek přestavět v historizujícím stylu a jeho okolí přeměnil v krajinářský park. Na ploše bývalé barokní zahrady založil Růžovou zahradu se skleníky. Provedl také řadu pokrokových úprav. Na zámek zavedl vodovod, elektřinu a nechal zbudovat výtah. Do zámku umístil své rozsáhlé sbírky, které získal jednak jako dědictví po svých italských předcích, jednak vlastní sběratelskou činností.
František Ferdinand se v červnu roku 1914 zúčastnil manévrů rakouské armády v Bosně a dne 28. června 1914 se stal spolu se svou manželkou Žofií v Sarajevu obětí atentátu, spáchaného srbským anarchistou Gavrilem Principem. Za měsíc po atentátu vyhlásil rakouský císař František Josef I. Srbsku válku.
Natáčela se tu řada známých filmů, například Adéla ještě nevečeřela, Jáchyme hoď ho do stroje, Jak se budí princezny či Jára Cimrman ležící, spící. Za druhé světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS.
V zámku jsou pro návštěvníky připraveny čtyři prohlídkové okruhy – Salony jižní křídla zámku, severního křídla, soukromé pokoje Ferdinanda d´Este a lovecká trasa.
Odkazy:
Stránky zámku Konopiště
Konopiště na Wikipedii