Kostel zasvěcený sv. Anně, Ježíšově babičce, dal na kopci zvaném „Na Chloumku“ vystavět r. 1682 Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi. Po dostavění sem nechal přenést sochu sv. Anny z kostela sv. Apolináře v Praze (nyní je v depozitáři biskupství českobudějovického). Později nechal při kostele postavit kapli a byt pro kaplana.
Svatá Anna byla vždy patronkou vdaných žen a také nemocných. Proto byla zdejší kaple vystavěna u pramene vody, který už dlouhá léta předtím přinášel úlevu a uzdravení mnohým nemocným. Poutní místo věhlas zázračné vody ještě rozšířilo, takže o sto let později, tu další majitel panství nechal dokonce postavit lázně. Láízně se staly vyhledávanými především při dně a revmatismu.
K svaté Anně němu se váže poměrně pověst o zvonu, která vypráví o tom, že když byl kostelpostaven, byl opatřen skvostným zvonem, jehož hlas byl tak líbezný, že si jej zamilovali všichni lidé, kteří jej uslyšeli. I jednou v kostele sloužil mši jeden biskup z Prahy. Ten byl zvonem tak nadšen, že si jej vyžádal darem. Smutno bylo po kraji, když vůz s odvážel zvon pryč. Jenže když přišel večer lidem oplakaný zvon se náhle znovu ozval. A vesele vyzváněl, jakoby nic. Z Prahy přijel kurýr se zprávou, že se jim zvon po cestě ztratil. Pozdvižení bylo veliké, biskup se sklonil před Boží vůlí a zvon zůstal na svém místě u s. Anny.
Před koncem druhé světové války byl odvezen jeden ze zvonů ke slití, ale naštěstí na něj nedošlo a po jeho nalezení v Německu byl vrácen zpět. Areál je dnes po většinu roku uzavřen.