Propast Macocha je největší propastí svého druhu v České republice i ve střední Evropě. Její hloubka je více než 138,5 metrů. Horní část propasti je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 – je umístěn v nejvyšším bodě. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.
Propast Macocha je součástí komplexu punkevních jeskyní v Moravském krasu. Propast se nachází v katastrálním území obce Vilémovice.
Propast Macocha dostala své jméno podle pověsti ze 17. století. Vznikla zřícením stropu velké jeskyně. Proto také její dno částečně pokrývá suť, což jsou zbytky zborceného stropu. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami, takže není shora vidět, a jeho hloubka přesahuje 49 metrů.
Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných zdrojnic, které protékají na území vápenců od severu a východu. Celý komplex představuje několik desítek kilometrů jeskyní, z části protékaných podzemními vodami.
Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník zábrdovického kláštera Martin Alexander Vigsius roku 1663. Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě – stalo se to roku 1723.
Díky velké popularitě Moravského krasu bývá zejména v letních měsících kapacita Punkevních jeskyní obsazena na mnoho týdnů dopředu. Proto je doporučena všem zájemcům o návštěvu Moravského krasu rezervace vstupů do jeskyní. Vstup na Horní a Dolní můstek propasti Macocha je po celý rok zcela zdarma a není nutná objednávka.
Vláček a lanovka u Macochy
Symboly ochrany přírody Moravského krasu, to jsou vláček mezi Skalním mlýnem a Punkevními jeskyněmi a lanovka k hornímu Můstku propasti Macocha. Přepravu návštěvníků Punkevních jeskyní ze záchytného parkoviště ve Skalním mlýně zabezpečují již od roku 1993 dvě silniční vlakové soupravy.
Lanová dráha Macocha zase od roku 1995 zajišťuje návštěvníkům spojení od Punkevních jeskyní k vyhlídkovým můstkům a Chatě Macocha u propasti. Je alternativou pro všechny návštěvníky Moravského krasu, kteří nechtějí či nemohou chodit pěšky. Její trasa vede v blízkosti vápencových skal a je tedy zárukou atraktivní vyhlídky.
Pověst o původu jména Macocha
V nedaleké vesnici Vilémovice žil mladý sedlák Hálek. Jeho žena zemřela a nechala po sobě malého chlapce, Martina. Za nějaký čas se sedlák znovu oženil. Ať dělal Martin co dělal, nic nebylo maceše po chuti pořád jen hubovala.
Jednou v létě jel hospodář do města na trh a mladšího synka vzal s sebou. Doma zůstala panímáma sama s Martinem. šli spolu do lesa na jahody až došli k propasti. Tam do něho selka strčila a Martin spadl do hlubiny.
Sedlák když se vrátil domů, jal se ženu s Martinem hledat. Když šel okolo propasti uslyšel z ní slabý pláč. Mnoho metrů pod ním visel na větvích borovice jeho Martin. Běžel zpátky do vesnice, svolal sousedy, pobrali provazy a žebříky a spěchali cestou necestou k propasti. Přišli ještě včas. Vytáhli Martina nahoru. Byl promoklý a odřený, místo řeči jen plakal. „Kde je máma?“ ptal se sedlák. Teď se teprve dověděli, jak Martin padl do propasti a jak zázračně se zachránil.
A macecha? Na srázu propasti našli šátek. Už si domysleli, co se stalo. Nevydržela výčitky svědomí a sama v propasti ukončila svůj život. Od těch dob se propasti říká Macocha. A za bouřlivých dnů, když se po lese honí vítr a bije hrom, bývá slyšet z propasti pláč. To prý v ní naříká nešťastná macecha …
Webové stránky propasti Macocha