Řeka Vydra je šumavská řeka, jejímž soutokem s Křemelnou vzniká řeka Otava. Celková délka Vydry po soutok s Křemelnou je 23,1 km. Celý tok řeky Vydra se nachází v Národním parku Šumava. Svůj název získala řekla podle výskytu vydry říční. Řeka Vydra si vyhloubila své koryto na rozhraní hornin žuly a ruly. Postupnou erozí stěn údolí pak vznikla dnešní kamenná moře, viklany, a balvanité říční koryto.
Zpočátku relativně klidný říční tok s mnoha menšími kameny se postupně mění v divoký hučící kaňon, kde si voda hledá cestu mezi množstvím obřích žulových balvanů ležících v říčním korytě. U Čeňkovy Pily se Vydra spojuje s Křemelnou a vzniká tok, který nese nové jméno – Otava.
Stezka okolo řeky Vydry
Naučná stezka Povydří je jedno z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších míst Šumavy. Cesta klesá od Antýglu k Čeňkově pile nebo obráceně a vede nádherným kaňonem řeky Vydry, která je proslulá svým kamenitým korytem. Cestou lze vidět viklany, obří hrnce a kamenné moře. Naučná stezka vede vede pohodlnou, jen mírně stoupající/klesající cestou po pravém břehu Vydry.
Naučná stezka končí/začíná u elektrárny v Čeňkově pile. Poté vede pohodlnou, jen mírně stoupající vozovou cestou po pravém břehu Vydry, kolem Turnerovy chaty, až k silničnímu mostu u Antýglu, kde končí. Trasa vede po červené značce, je dlouhá asi 7 km a na její trase je 7 zastávek s informačními panely.
Při opačné cestě z Antýglu dojdete po asi 2km k rozcestí se žlutou turistickou značkou, a můstek přes Vydru. Na druhé straně řeky jsou patrné zbytky po teprve nedávno zbořené Hálkově chatě – jediné české turistické chatě v Povydří před rokem 1938. Žlutá pak pokračuje překrásnou cestou přes Hrádky až do Srní.
Naučná stezka Povydří ale pokračuje po červené. Za další kilometr, tedy přibližně v polovině naučné stezky dorazíte k Turnerově chatě, kde je možné občerstvení i ubytování. Sehnat v sezoně místo u stolu je umění, spíš si chvilku musíte počkat. Turnerova chata však nabízí nejen občerstvení, ale i expozici vydry říční, po níž řeka dostala jméno.
Antýgl
Antýgl je znám od roku 1523, kdy tu sklář Hans Fuchs ze Svojše vystavěl huť na duté sklo a později na páteříky, duté korálky růžence. Huť měla jednu pánev – ein Tigel, což po zkomolení dalo místu jméno Antýgl.
V roce 1818 byla tavicí pec vyhašena a celý lesní majetek připadl městu Kašperské Hory. Po válce a odsunu vše začalo chátrat, roku 1964 tu vznikl oblíbený autokemp.
Karel Klostermann, spisovatel a velký znalec Šumavy, umístil na Antýgl a okolí román V ráji šumavském.
Čeňkova pila
Čeňkovu Pila nechal v letech 1868-1870 postavit pražský obchodník dřívím Čeněk Bubeníček. Na letní pobyt sem jezdil i Bedřich Smetana, zde prý vznikly první tóny Vltavy. V roce 1908 byla modernizována a v roce 1912 přebudována na vodní elektrárnu, dodnes částečně sloužící městu Kašperské Hory. Nyní je technickou památkou, kousek pod ní stojí turistická ubytovna.
Pramen Vydry
Za hlavní zdrojnici Vydry je považován Modravský potok a jeho přítok Luzenský potok, který pramení na státní hranici s Německem na severozápadním svahu Luzného, na zrašeliněném povrchu Hraniční slati v nadmořské výšce 1215 m.
Jak se k řece Vydře dostat ?
Autem se k naučné stezce Povydří dostanete po příjezdu na parkoviště Antýgl či Čeňkova pila. Pokud se chcete k Vydře vydat pěšky, pak můžete vyjít například z Modravy po červené až na Antýgl (5km), z Rejštejna po červené na Čeňkovu pilu (5,5 km) nebo ze Srní po žluté přes Hránky k bývalé Hálkově chatě (4 km).
Na Antýglu staví autobus z Modravy i ze Srní.
Řeka Vydra je i splavná, vodáci znají úsek od Modravy po Antýgl.
Návštěvu Vydry můžete spojit s výletem na Vchynicko-tetovský plavební kanál, bez kterého by návštěva Povydří nebyla kompletní.
Doporučujeme Vám i další Šumavské výlety, jako například výlet do pralesa Boubín, výlet k vlkům do Srní nebo výlet k Jezerní Slati.