Hrad Strakonice je gotický hrad a barokní zámek s kostelem svatého Prokopa ve městě Strakonice.
Strakonický hrad je položen v nejtěsnějším sousedství soutoku Otavy a Volyňky. Řeky se sbíhají v ostrém úhlu a dodávají tak hradu nádherné pozadí.
Symbolem hradu, a také pravděpodobně tím prvním, čeho si všimnete, je věž Rumpál. Postavili ji v době rané gotiky a své jméno získala po rumpálu, kterým do jejích hlubin spouštěli vězně. V jejím podzemí se totiž nacházela hladomorna. Dnes můžete po šestadevadesáti schodech vystoupat až na ochoz a z něho si potom prohlédnout město. Působivou siluetu Rumpálu najdete na druhém hradním nádvoří, kde také tvoří majestátní kulisu všech oblíbených akcí, které se zde v průběhu roku odehrávají.
Druhá hradní věž se jmenuje Jelenku, protože se v ní odehrávaly hostiny po úspěšných honech. Postavili ji tři sta let po Rumpálu v renesančním slohu.
Při prohlídce hradních nádvoří se nezapomeňte zastavit na druhém z nich. Zde stojí kamenný stůl. Nejde však jen o obyčejný stůl. Strakonice totiž podle pověsti měly svou bílou paní, která se zjevovala na hradbách, procházela se po ochozu věží a na tomto kamenném stole údajně připravovala medovou kaši, kterou poté krmila hodné děti. Strakoničtí radní na tuto pověst navázali a kdysi se u tohoto kamenného stolu jednou do roka rozdávala kaše všem chudým.
Další legenda tvrdí, že Strakonice kdysi zachvátil krutý hladomor. Jistý městský radní měl pyšnou a marnivou ženou, která se uprostřed hladomoru rozhodla, že si nechá zhotovit střevíčky z chlebového těsta. Pekař ji je upekl a ona se v nich vydala na ranní mši. Když kráčela ke své lavici, ozvala se hromová rána a marnivá paní se propadla do země. Zůstala po ní jen obrovská jáma v podlaze kaple. Velkopřevor, který v té době ve Strakonicích působil, přikázal zavézt díru zemí, ale nikomu se to nedařilo. Později velkopřevor nabídl odsouzenci, který čekal v hladomorně Rumpálu na smrt milost, pokud se nechá spustit na dno jámy a zjistí, proč se jámu nedaří zasypat. Odsouzenec souhlasil. Když se potom z podzemí vrátil zpátky na zem, vyprávěl, že tam dole stojí železný sloup, u nějž je žena radního přikovaná. K jejímu vykoupení dojde teprve tehdy, až nad branou třetího hradního nádvoří vyroste jeřáb tak silný, aby z něj šla vyřezat kolébka. Teprve když v této kolébce bude spát nevinné dítě, dojde paní svého vysvobození. Místní tvrdí, že před lety opravdu začal růst nad branou třetího nádvoří jeřáb. Podle jedné verze však za čas uschl, podle druhých jej zase zedníci během oprav hradu porazili. Jisté však je, že marnivá paní s chlebovými střevíčky zatím vysvobozena nebyla. Možná ji tak při své návštěvě hradu potkáte.
Na hradě můžete navštívit Muzeum středního Pootaví, klasické prohlídky zde neprobíhají. V tématicky uspořádaných expozicích si můžete prohlédnout nejcennější exponáty z celého kraje. V muzeu jsou expozice věnované pravěku Strakonicka, slavné Strakonické ČZ, nebo výrobě fezů, která Strakonice také proslavila.
Odkazy:
Strakonický hrad na wikipedii