Svatý Jan pod Skalou je mystické poutní místo. Nachází se uprostřed cesty mezi Berounem a Karlštejnem. Svatý Jan pod Skalou se nachází necelých 20 km jihozápadně od Prahy. Dominantou celého údolí je strmá skalní stěna s mohutným dřevěným křížem na vrcholku a nádhernou vyhlídkou do okolí. Pod skalní stěnou se nachází barokní komplex bývalého benediktinského kláštera s kostelem Narození sv. Jana Křtitele.
Legenda o svatém Ivanovi
Uprostřed kostela stojí náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna schránka se světcovými ostatky. V kostele sv. Jana Křtitele se nacházejí jeskynní prostory, v nichž podle legendy žil a byl pochován v 9. století poustevník Ivan, syn polabského knížete Gostimysla. Zkoumání kosterních pozůstatků skutečně potvrdilo, že kostra je tisíc let stará, a také to, že to byl muž, který žil dlouho ve vlhku a živil se vegetariánsky.
Místními lidmi byl Ivan od začátku považován za svatého a za prvního českého světce, ještě před sv. Ludmilou a sv. Václavem. Podle pověsti jediným společníkem poustevníka Ivana byla ochočená laň seslaná Bohem, jež mu dávala mléko. Podle legendy ji však potkal smutný osud – při honu na medvěda ji poranil kníže Bořivoj a její krvavá stopa ho přivedla až do poustevnické jeskyně. Zde se kníže Bořivoj setkal s Ivanem a velmi se zarmoutil nad tím, že mu zabil jeho laň samoživitelku. Přestože poustevník obdržel nabídku bydlet v luxusu na knížecím hradě Tetíně, volil raději chladnou a vlhkou jeskyni. Z jeskyně prý musel vyhnat zlé duchy, aby se tu mohl sám ubytovat.
Kníže Bořivoj splnil Ivanovi poslední přání vystavět na místě kostel jako památku na svatého Jana Křtitele, který se mu dříve v jeskyni několikrát zjevil a ochránil ho před nástrahami a pokušeními ďábla. Tak vzniklo jméno poutního místa, jehož věhlas přetrval mnoho staletí až dodnes.
Léčivý pramen
Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, pramen svatého Ivana. Dříve byla voda z pramene stáčena a prodávána jako minerálka Ivanka. Přístup ke studánce dodnes hlídá socha sv. Ivana.
Do Svatého Jana míří již po staletí obyčejní lidé i významní panovníci. Mezi nejvýznamnější návštěvy patřil císař Matyáš v roce 1613. Další císař Leopold I. tady v roce 1657 osobně položil základní kámen ke stavbě nového kostela. Z českých velikánů místo prokazatelně navštívila Božena Němcová, bratři Mánesové i Karel Hynek Mácha. Bratři Čapkové zde strávili část dětství. Na počátku 20. století totiž v klášteře vznikly vodoléčebné lázně a tatínek bratří Čapků zde kolem roku 1910 působil jako vrchní lázeňský lékař.
Slavné bývaly zdejší Svatojánské poutě, jejichž tradice přetrvala až do poloviny 20.století, kdy se je nastupující komunistický režim snažil potlačit.
Zatímco klášter je pro veřejnost nepřístupný, kostel bývá otevřený i pro turisty. Nenápadnými dvířky projdete z kostela až do labyrintu skalních chodeb.
Svatý Jan pod skalou má svou dominantu ve vápencové skalní stěně, která se vypíná do výšky 210 m nad okolní terén a dominuje tak již z dálky celému okolí. Asi v polovině cesty na skálu, na ostrohu nad údolím, je barokní kaple Sv. Kříže z roku 1714.
V obci je hřbitov s kaplí v neogotickém slohu, kterou projektoval Bernhard Grueber. V kryptě kaple se nachází rodinná hrobka Bergerů. Kapli s rodinnou hrobkou dal postavit v letech 1847 – 1849 JUDr. Maxmilián Berger, předseda spolku pro postavení Národního divadla v Praze.
Odkazy:
Svatý Jan pod Skalou na Wikipedii
Stránky obce Svatý Jan pod Skalou